(připravujeme) 

Fanny a Alexandr

Ingmar Bergman

"Slyšel jsem, že se vesmír rozšiřuje. Nebeská tělesa se od sebe závratnou rychlostí vzdalují. Universum exploduje a my se nacházíme v samotném okamžiku exploze."

Vzdalují se ve chvílích dějinných zvratů od sebe i lidé, nebo k sobě dokážou mít blíž?

Švédský filmový režisér Ingmar Bergman, jehož sté narozeniny si letos připomíná celý kulturní svět, patří bezesporu k nejproslulejším filmovým tvůrcům od doby vzniku tohoto média. Většina jeho filmů jsou autorskými díly, ke kterým si sám napsal scénáře. Řada z nich se dočkala i jevištního provedení - v našem divadle například veleúspěšné Scény z manželského života (premiéra 1998 a více než stovka repríz). Řadu scénářů přepracoval pro knižní vydání, díky nim (a svým vzpomínkovým knihám) se stal jedním z nejpřekládanějších a nejčtenějších severských autorů.

Oskarem ověnčený film Fanny a Alexandr z roku 1982 patří k nejzásadnějším Bergmanovým dílům. V početně zabydlené rodinné fresce se autobiograficky vrací do svého dětství a nahlíží proměňující se a upadající měšťanskou společnost dětskýma očima desetiletých protagonistů. Příjemná míra nostalgického odstupu umožňuje zobrazit pestré osudy několikagenerační rodiny nejen v napínavých a vzrušujících, ale také humorem a citem naplněných situacích. Po smrti Alexandrova otce si jeho matka, herečka provinčního divadla Emilie, zamiluje do protestantského biskupa. Za citové vzplanutí zaplatí Emilie i její děti neuváženým sňatkem, dva hodnotové řády, bohémsky životadárný a dogmaticky asketický na sebe narazí se zdrcující silou. Jedině širší rodina, nad jejímž přechodnými výstřednostmi a spory převáží láska k dětem, zachrání Fanny, Alexandra a jejich matku před naprostou katastrofou.

Ve scénáři nechává Bergman naplno zaznít všem svým základním tématům. Konflikt dobra a zla líčí tak vyhroceně, jak se odehrává ve skutečnosti našich životů. S poučenou moudrostí bohaté životní zkušeností však vyjadřuje naději, že dobro a pravda v odvěkém zápase se svými protivníky nakonec přeci jen zvítězí.

Režie: Pavel Khek
Dramaturgie: Jan Vedral
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Agnieszka Pátá-Oldak

Helena Ekdahlová, vdova, bývalá herečka: Regina Rázlová

Oskar Ekdahl, její syn, ředitel divadla: Jan Šťastný

Emílie Ekdahlová, jeho žena, herečka: Andrea Elsnerová

Alexandr 10 let: Viktor Javořík

Fanny 8 let: Tereza Terberová

Karel Ekdahl, profesor, její druhý syn: Ivan Řezáč

Lýdie Ekdahlová, jeho žena, Němka: Antonie Talacková

Gustav Adolf Ekdahl, restauratér, její třetí syn: Igor Bareš

Alma Ekdahlová, jeho žena: Simona Postlerová

Maj, kulhavá bona zaměstnaná u Emílie a Oskara: Zuzana Vejvodová

Izák Jacobi, Žid, obchodník: Svatopluk Skopal

Áron - jeho synovec: Marek Adamczyk

Izmael - jeho synovec: Jiří Maryško

Pan Michael Bergman, mladý herec, hraje Hamleta: Ondřej Kraus

Biskup Edvard Vergérus: Daniel Bambas

Henrieta Vergérusová, biskupova sestra: Vendulka Křížová

Paní Blenda Vergérusová, biskupova matka: Eva Režnarová

Elsa Bergiusová, biskupova teta: Lilian Malkina

Justýna, služka: Jana Kotrbatá

Policejní komisař: Jiří Žák

Slečna Vega, kuchařka paní Heleny: Jana Jiskrová

Pavlína - mladé strašidlo: host

Esmeralda - mladé strašidlo: host


Premiéra: 8.3.2019

Text a foto: Divadlo na Vinohradech, Viktor Kronbauer