Zmoudření Dona Quijota

Viktor Dyk

"Nebe je modré a čisté. Hory jsou hrdé a krásné. Jak mohou být lidé špatní?"

Rytíře smutné postavy Dona Quijota, jeho mudrlantského panoše Sancha Panzu a vysněnou Dulcineu zná snad každý. A to i ti, kteří nepřečetli gigantický Cervantův román. V něm četbou poblouzněný Quijote poprvé vyrazil na své směšnohrdinské výpravy do světa, který se ale jeho ideálům vysmál a tvářil se, že jeho skutky nepotřebuje.

Vynikající básník Viktor Dyk dopsal svou slavnou quijotiádu roku 1912 a roku 1914 mělo Zmoudření Dona Quijota premiéru ve vinohradském divadle. Dykův text se právem zapsal mezi nejkrásnější česká básnická dramata a Zavřelova inscenace k nejzásadnějším počinům českého divadla.

Moudrý blázen Don Quijote rozlišuje kontrast dobra a zla a věří tomu, že zlo je možné ve světě porazit. Jeho víra v dobro a důvěra k lidem je idealistická, stejně jako rytířská láska k neexistující ženě. Pragmatický svět přece dobře ví, že nic v něm není černobílé. Jen blázen by krvácel pro neuskutečnitelné hodnoty. Ironický skeptik Dyk ve svém dramatu vyhrocuje rozpor mezi idealismem a pragmatismem, tvořícími dva všudypřítomné póly českého společenského myšlení. Jeho Quijote konfrontován se skutečností přestane snít, zmoudří a zemře. V roce prvního uvedení hry začne skutečný svět pohřbívat své osvícenské sny a ideály na bojištích první světové války.

Zmoudřel za těch více než sto let od napsání hry svět, ve kterém žijeme? Znovu se dnes zabýváme Dykovým příběhem, přesvědčeni, že je třeba odporovat pragmatismu Quijotovy Hospodyně: "Nač číst příběhy, které se nikdy neudály? Nevidím v tom smysl."

Režie: Martin Čičvák
Dramaturgie: Jan Vedral
Scéna: Tom Ciller
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hudba: Ondřej Brousek

Don Quijote: Tomáš Pavelka
Sancho Panza: Ondřej Brousek
Farář, Otec Pedro: Otakar Brousek ml.
Hospodyně: Eva Režnarová
Samson Carasco: Aleš Procházka
Neť: Zuzana Vejvodová
Milenec: Ondřej Kraus
Milenka: Jana Kotrbatá
Aldonza Laurenzo: Naďa Konvalinková
Amidas: Marek Lambora
Dolores: Andrea Černá
Místokrál: Ondřej Kraus
Místokrálova choť: Jana Kotrbatá
Pastýři, Pastýřky: studenti DAMU

Premiéra: 7. února 2020

Text a foto: Divadlo na Vinohradech, Viktor Kronbauer